Varování:
Pokud Vám vadí gramatické chyby v textu tak dále nepokračujte.
Chyb a překlepů jsem si vědom ale nic s tím dělat nehodlám, protože na to nemám čas a většinu textu píši na mobilu. (nenajde se korektorka???)
Nejak po haluzi se nam diky nasi Kummi Maije podarilo prihlasit na konferenci papirenskeho sdruzeni FBI v Jyvaskyla. Zpocatku jsme vubec nevedeli o co pujde. Byly pro nas dulezite 2 informace: je to zdarma a je to v 350 km vzdalenem meste jyvaskyla v centralni casti finska.
Odjezd je ve ctvrtek, v 6:30 od skoly. Dress code je oblek a kravata. Bohuzel to tady nemame tak kombinujeme svetry a kosile. Pred domem jeste kontrolujeme jestli mame vsechno, slivovici, pastiku.. Po par krocich si Honza uvedomil ze nema v kalhotech pasek... No pozde. Na zastavce je uz par lidi. Parnik prijizdi na cas. Ridic vypada vtipne. Rezavy plnovous jako moderator Cernych ovci a na vrsku hlavy cepka velikosti zidovske jarmulky s barevnou duhou jako nosil Bob Marley. Jedeme, dalsi zastavka ve meste. Nastupuje Maija a par dalsich. Na seznamu je nas 49 ale autobus je tak velky ze vetsina sedi po jednom. No nase chyba. Alespon jsme si sedli dopredu kde pekne vidime
Kupodivu si tuhle akci organizuji sami studenti, bez doprovodu ucitele. Autobus plati papirenske firmy. Jedina organizacni poznamka je ze alkohol se nesmi pit pred oficialnim zahajenim. Vsichni dodrzuji. Nedokazu si predstavit jakby to skoncilo u nas. Klimbame, kolem pul devate se rozedniva. Silnice je stale stejna. Lesy, snih, rovina. Pouze 2 pruhy, cesta odhrnuta, vyjmecne ujezdeny snih, metrove bariery ze snehu podel. Kolem mest i treba 20 km osvetlene silnice. Vidime pouze brezove a jehlicnate lesy. Provoz skoro zadny. Misty je volna zasnezena plocha, pravdepodobne jezera. 5ti hodinova cesta ubyha rychle. Kolem pul desate vysvitne nizke severske slunce. Jedeme na jih tak nam neprijemne sviti do oci. Rezavy Bob marley meni jarmulku za vysisovano ksiltovku...
Zastavka na benzince kde se vetsina obleka do obleku... A sakra ti to teda berou vazne. Parkujeme pred univerzitou v Jyvaskyla v 11:30. Bundy do satny. A jdeme do menzy na obed. Stojime dlouhou radu. Behem cekani si honza vsimne peknych hrnku na kapucino ktere jsou nachystane na odpoledni kavu. Poznamena pamatnou vetu: kua ja jsem typicke cech, uplne jsem si rikal ze to nikdo nehlida a ze by se mi ten hrnicek libil domu :)
System podobny jako v nasi uni, naloz si jidla a salatu kolik chces... Uni Ravintoly (restaurace) zajistuje ve finsku jedna organizace Uniresta. Takze i tady nam staci spinava uctenka od zaplaceni clenskeho poplatku a jime za studentske ceny. (jeste nam nevyrobili studentske prukazy).
Prochazime si stanky prezentovanych firem.. Na jednom dokonce rozdavaji usb flashdisky se svym logem. Nejak jsme si nechteli s finkou povidat tak se na nas nedostalo. Recnici se u prezentaci stridaji. Prezentace je ve finstine tak podrimujeme. 13:45 je na programu kava s hamburgrem nebo bagetou. Po te mizime do mesta. Kolem seste je vecere formou bufetu tak se vratime az na ni.
Prochazime mesto, jedna hlavni pesi zona jinak nic moc velkeho. Jezero na kterem je odhrnuty bruslarsky a bezecky okruh. Na uni se vracime vcas, akorat 5 minut pred koncem. Hodinova pauza a vecere formou bufetu. Pivo a vino zdarma kecame s finama o hokeji, pivu a tak dokud je co pit...davame kazdej nepocitane tretinek Karjaly (mistni pivko). V 10 jdemem do mesta kde je domluvena afterparty v mistnim klubu. Ve 3 Bob Marley startuje bus a odjizdime, spime (vysla na me cela sedacka takze parada). Do oulu prijizdime v 7:15.
Je to super stihneme drivejsi bus s ostatnimi do Laponska a nemusime je dohanet v dalsim autobuse v 11. Singapurec Xieheng nam totiz dal nabidku, at jedeme s nimi do laponska pozorovat polarni zari. Kdyz se dozvim, ze jedou i 3 mexicanky, no tak to je nabidka, ktera se neodmita. Ve skole se mi dari jeste narychlo premluvit drobnou Sandru z Peru, kterou jsem poznal teprve pred tydnem, tak bude snad o zabavu postarano.
5 minut na pokoji vysypat batoh, prevlect kosili, vzit jidlo a 7:35 uz jsme vsichni na zastavce pred kolejemi. Ja se 2ma igelitkama v jedne ingredience na cesky obed, v druhe povleceni. At zije punk. Wilson sebou tahne velky kufr s jidlem tak davam jednu tasku k nemu.
Na nadrazi se ladujeme do dalkoveho autobusu. 4 hodiny do rovaniemi a pak jeste dalsi 3 do Levi. V autobuse je asi 5 mistnich a nas 11 takze si kazdy pohodlne sedame sam a spime.
Akce se ucastni:
Ondra a Jan z Česka,
Sandra Trigoso z Peru
Vivian Saavedra, Midori Santiago, Esther Hernandez z Mexika
Singapur zastupují Xieheng Kong, Wilson Tio, Tulip Ho a ještě jedna dvojice (ti 2 se s námi moc nebaví, týpek je tady jen na dovolene, ani neznám jejich celá jména tak je nechci komolit)
Prestup v Rovaniemi kde take prekonavame severni polarni kruh. Na autobusovem nadrazi jsem pocitil domov, 5 metru predemnou stala Felicie Kombi s Finskou znackou :) Skodovky tady jsou celkem caste ale feldu bych tady opravdu necekal. V autobuse uz je vic lidi tak sedim s nejakym typkem. Je tam silene vedro a neni nam s honzou po vverejsi noci nejlip. Autobus ma par zastavek kde naklada a rozvazi i drobne zbozi do obchodu nebo postu. Staci rict a ridic vam zastavi kdekoliv. Nekolik lidi nastupuje i uprostred pustiny...nechapu kde se v tech lesich berou. Funguje to tady na tom severu trochu vic pro lidi... Obcas vidime nejaky srub nebo par domku ale hlavne jehlicnate lesy obalene velkymi namrazami a snehem. Silnice je casto lemovana i chodnicky od sneznych skutru. V Levi jsme kolem treti. Modra obloha...v turistickem centru si vyptame mapu a mizime do nasi chatky. Levi je male mestecko nebo spis rekreacni stredisko. Na finske pomery je tu velky kopec (511 m) a na nem je asi 15 lanovek a vleku. Vsude hotely, ubytovny, pujcovny skutru, markety, sruby k pronajmu...
Nase chata je odemcena. S majitel se vubec nepotkame. Na stole je jen strucny manual, vsude uklizeno. Vybalujeme se. Je luxusne vybaveny. Sauna, krb, mycka, susicka na bundy (zarizeni velke jako lednicka ale misto polic jsou zde vesaky na obleceni) kompletne vybavena kuchyne, metrova lcd, vse ze dreva, na patre 2 loznice, vsude podlahove vytapeni, v kazde mistnosti termostat pro nastaveni teploty...
Vetsina jde na obed do burger shopu. Pripada nam s Honzou luxus davat za burger 7e tak si davame po cesku veku s pastikou a syrem. Dali jsme si sraz na sjezdovce. Zrovna se jedou juniorske zavody ve slopestylu tak asi 2 hodiny sledujeme male decka jak skacou na lyzich 5 m vysoko a toci se vsemi smery. Je nam kosa tak jdeme domu. Roztopime s Janem krb, singapurci vari dnes veceri tak davame saunu. Nekdo se diva na TV... Holky z mexika jsou z televize nadsene (asi uz maji po mesici abstak). Kupodivu je v televizi vetsina filmu, serialu a dokumentu v anglictine s finskymi titulky... to by se mi libilo i u nas. Singapurci uvarili ABC polevku... V hrnci udelali vyvar a dali do nej vsechno. Je to jednoduche proto ABC. S krajenim si moc prace nedali. Ctvrtky rajcat a cibule kusy masa... No byli jsme hladni tak se to dalo snist. Ale moc chutne to nevypadalo. Jako druhy chod udelali testoviny s masem a zeleninou... tim jsme se nacpali dostatecne.
Pote diskutujeme sledujeme telku a kolem 11 jdeme ven zkusit videt polarni zari. S Vivien jsme pred domem prvni, mrknu na oblohu a vsimam si zeleneho fleku... Je to ono, neni? To prece nemuze byt tak lehke spozorovat.. Volam na Viviene:"Look, northern lights. This is it!" "Really?" pta se Viv. Pribihaji ostatni, po minute tohle divadelko konci. Xieheng navrhuje jit se podivat ze sjezdovky... Dostaneme se vis a budeme mit rozhled. Obchazime jeden hotel, kdyz se najednou pul oblohy rozsviti zelene. Delam 2 fotky. Prvni z ruky je strasne rozmazana. Na druhou pokladam fotak na cepici do snehu a vysledek vidite v galerii. Je to zvlastni pocit, mrazeni v zadech ale pritom plny stesti. Netrva to dlouho ale je v tom citit neco magickeho.
Na sjezdovce vylezeme skoro do poloviny, bohuzel zde jezdi asi 6 rolb a oslnuje nas i svetlo z mestecka tak nic nevidime. Holkam dela vystup po prudke strani problemy ale jsou statecne a vsichni to nejak zvladneme. Ve 2 rano usiname. Mi dva cesi po 48 hodinach temer bez spanku vybirame pokoj s 3mi postelemi nahore, chceme se dlouho vyspat. Jeden zabraly mexikanos s Tulip, pokoj dole singapurci a na nas zbyla malicka Sandra z Peru.... No co tak dnes budeme spat s Peruankou v loznici :)
Rano hledam svoje termo elastaky od Wu Ho... Nakonec zjistuji ze si je Sandra spletla se svymi a oblekla si je... Takze nejen ze jsme spali s peruankou v jednom pokoji. Dokonce mela moje elastaky :))))
Vychazime se Sandrou a Janem kolem jedenacte, ostatni uz jsou na svahu a testuji pujcene lyze. Asi 30eur za set na den. Mi si napred prochazime mestecko, v informacnim centru zjistujeme ceny pujceni snezneho skutru... Ve trech se to nezda tak drahe 2 hodiny za 80E. Ale v cene je jen 1 prilba a benzin se plati taky zvlast. Na 100km zere v terenu skutr kolem 20ti litru :(( no tak to uz by stalo trochu vic a bez prileb, na skutru pro 2 ve 3 lidech by to asi nebylo uplne legalni tak od toho planu pomalu upoustime :((
No nic tak jdem poradit ostatnim jak lyzovat. Od bezejmeneho singapurce, ktery vypada jako sin velkeho Mao, pujcuji lyze a snazim se vysvetlit ostatnim jak na to. Vsichni stoji na lyzich poprve. Nakonec si s honzou vyslapneme do pulky svahu a dame 20 obloucku (ski pass si nikdo nekoupil protoze to nema vyznam ale kdyby jsme si ji koupili tak si zalyzujem jako nikdy v zivote... na sjezdovce nikdo, perfektni podminky).
Ostatni chteji jit na obed do bufetu ale nam je to prece jen proti srsti. Dokonce i Sandra do bufetu nechce. Tak se opet delime a premluvime ji at nam udela peruanske jidlo. V marketu ale nemaji cervene banany, no nejak to zvladne s normalnimi. Ryze, opeceny banan a vajicko, jednoduche, rychle, chutne. Arroz Cubano se to jmenuje.
Za ostatnimi se nam na svah nechce tak sedame na skibus zdarmo (jsou tu 2 linky) a jdeme se podivat na ledovy hrad. Letos na motivy cinanu a jeden dokonce vybira u kasy vstupne 17 E. Nasrat. Obchazime to a fotime alespon presplot. Z druhe strany je vychod. Pouze dira v plote... No to snad neni mozne. Jdeme dovnitr, alespon na kraj. Muselo to dat prace postavit ale je to celkem nuda. Ty prachy bych za to v zivote nedal. Jedem zpet. S ostatnimi se akorat potkavame u autobusu tak chteji projet jeste druhou linku at vime co tam je... Je sero tak nic moc videt neni. V suvenyrech jsme si koupili skrkatka ze sobich parohu pro rozdelani ohne v divocine. Hned se doma snazime rozdelat ohen. Podari se nam to asi trikrat ale stravime tim skoro hodinu nez se nam zadari poprve.
Dnes vari mexicanky tak jdem dat saunu s Xiehengem a dokonce se nam podarilo premluvit i peruanku at jde s nami vybehnout ven a lehnout si do snehu (pro zvrhlily mela rucnik az po bradu) xieheng to vzdal ale mi s honzou jsme se ve snehu pekne povaleli.
Holky udelaly mexicke tortily (nacos, tacos a ja nevim jak se tomu nadava) vynikajici... Po veceri ukazuji prospekty z rodne hroudy a z brna... Spis by se mi hodila mapa evropy abych vysvetlil, ze nemame more.
Kolem 12 jdeme opet ven na Aurora lights. Nasli jsme perfektni paloucek bez svetel ale bohuzel nic se dnes predstaveni nekonalo. Jen ukazujeme velky vuz ktery nikdo nezna ale zase 3 krale (Orion) znaji vsichni (i ti z jizni polokoule). Nekteri videli i padajici hvezdu. Já ne.
Jeste doma diskutujeme, jsme jedini dva kdo vi jak ovladat krb, nikdo z nich nikdy nepouzival mycku, nekteri si ji dokonce foti. Dozvidame se, ze bezpecnoctni situace v mexiku ani v peru asi nebude idealni... Vsude je dost vysoka kriminalita atd.
Jdeme spat zitra varime obed. Po dalsim dlouhem dni vstavame az kolem 10 a chystame se s Honzou do pripravy gulase. Ze zacatku to moc nevypada, je to hodne ridke a zahustit moukou se nam moc nedari. Obavame se ze to bude velke fiasko ale nakonec se s Honzou shodujeme, ze chutna dobre. A kdyz si do toho nadrobime chleba tak je jako od babicky. Jeste pochybelo, meli jsme strach ale vetsina si dokonce pridala (Sandra, Esther, Midori, Xieheng... Na vic nezbylo:) zapijime pivkem a citime se jako doma. Jsme poteseni, protoze vetsina se shodla, ze to bylo lepsi nez cekali...
Pomalu se balime a uklizime. Zabouchnout dvere a nekdy navidenou! Suveniry, sedmihodinovy bus a domu...
I kdyz se to nezda tak tyhle 2 vylety opravdu staly zato. Videli jsme polarni zari, Finsko od jihu k severu (od ctvrtka do nedele natoceno pres 1600 km) poznali nove kultury a hlavne doufam, ze jsme zapocali nova pratelstvi.
Bohuzel nemam cas sem uploadovat fotky, tak posilam odkaz na mou galerii na
facebooku.
